na Blog.cz

Název: Alice, děvčátko z hor.

Autor/ři: Andy&Doms

Kapitol: 10/10

Prospala jsem celý den. Cítila jsem se dobře, ale byla jsem velmi citlivá. Fyzicky. Malý Nicky byl skvělý. Zůstala jsem ve městě ještě tři dny a pak se mnou Joe odjel do hor. Když jsme jeli z vlakového nádraži, nemohla jsem se dočkat.,,Snad nás rád uvidí, nedala jsem mu žádnou zprávu," řekla jsem nervózně.

Viděla jsem je už z dálky, ovečky, naši louku a on tam stál taky. Viděl náš kočár. Nejistě stál na místě, tak jsem vystoupila i s miminkem v náručí. Joe zůstal uvnitř a udělal dobře. Z domu vyšla babička.,,Holčičko, přijela jsi na návštěvu?" volala na mě.Už má staré nohy.

"Přijela jsem domů." Opravila jsem ji s úsměvem a koukla do své náruče. Malinký se vrtěl.,,A přivezla jsem ti ukázat vnuka."

Došla jsem až k ní. Objala mě a podívala se na malý uzlíček.,,To je tvůj a Joeův syn?" usmála se. "Ne to je Nicky a jmenuje se po svém otci." Řekla jsem pyšně a otočila hlavu na okamžik na bok.Šel pomalu k nám. Ignorovala to a vzala si ho k sobě. Šla jsem mu naproti.,,Ahoj," mile jsem se na něj usmála.,,Ahoj, váš syn?" natahoval krk. "Tvůj." Vydechla jsem. Tolik se mi po něm stýskalo, strašně sem si přála, aby mě obejmul.,,Můj?" vykulil oči. "Moc si mi chyběl, ale Joe mě požádal, abych zůstala, dokud se nenarodí, kvůli tomu, že tam mají doktora."¨

,T-to je fajn," koktal.,,Ty nejsi rád?" zamrzl mi úsměv.,,Jsem, ale.. jak mám vědět, že je doopravdy můj?"

"Protože on mě nenutil…" zakoktala jsem.,,A proč bych ti měl věřit?Říkalas, že se vrátíš, nečekal jsem, že s miminkem v ruce, nedokážu ho zajistit.."

"Ale to nevadí…" vyhrkla jsem. "Všechno vyřešíme." Pousmála jsem se. ,,Můžu si to pochovat?" řekl nedůvěřivě.,,Není to to, je to náš syn!"

"Jmenuje se Nicholas, jako ty a má tvoje oči." Rozzářila jsem se.,,Usmál se a vzal si ode mě.,,Ahooj, prckůů," chechtal se na něj. Koukala jsem na oba dva. Byli dokonalí. Byli mí, oba dva. ,,Jdeme…domů?"

"Rozloučím se." Řekla jsem tiše a otočila se ke kočáru.,,Joe?" nakoukla jsem do kočáru. Vystoupil. "Tohle ti tu nechám," kývnul k věcem byla tam postýlka, zavinovačka a taška ve které bylo nejspíš oblečení. ,,Já..děkuju ti moc."

"Napíšeš mi?" chytil mě za ruce.,,Moc ráda," usmála jsem se. "Mám tě rád, pošli mi zprávu jak roste." Podíval se za má záda, taky jsem se otočila.,,Rozhodně mu o tobě budu i vyprávět," nechala jsem se obejmout od Nicka. "Mějte se." Smutně se usmál a nastoupil zpátky do kočáru. "Nebyl zlý, jen sám a nešťastný." Taky jsem se smutně pousmála.,,Taky si někoho najde a pak bude rád, že si nevzal tebe."

Otočila jsem se k němu a vzala si malého synka na ruce. "Obejmeš nás konečně?" zvedla jsem k němu hlavu.Zasmál se a oba nás sevřel v náručí. "Už nás nic nerozdělí." Řekla jsem úlevně.,,A tohle nám tu nechal?" podíval se na věci.,,Pro malého," usmála jsem se.

Tak, a další fan fiction nám končí. Krátké zakončení, vím.

A jako další ff následuje Sunshine in our life. :)