na Blog.cz

A další díl je konečně na světě :). Trvalo mi dlouho, než jsem napsala jeden hloupý odstavec, tak snad si tohle ještě někdo přečte.

První myšlenka byla, že jsem se přemístila v čase. Já vím, blbost, ale co by jste si pomysleli vy?

Každý normální člověk by začal křičet a pak by se asi probudil. Jenže já nejsem normální ani trochu, připomněla jsem si. Opláchla jsem si obličej ve studené vodě a opět se na sebe podívala.Byla jsem celá horká a ještě vrásčitá. Potřebuju pomoc.

Ne, opravdu nejsem normálně hysterka, ale tohle bylo.. Tak neskutečné! Místo zelených očí jsem měla modré, vlasy rudé a nebýt těch ošklivých vrásek, troufám si říct, že jsem krásná.,,Pomoc?" Projela jsem si rukou vlasy.

Měl pravdu. Nevím jak a co se mnou provedl, ale cítila jsem se na něm závislá. Poví mi, co se se mnou děje?

V tak temné ulici jsem se cítila nepříjemně.Od jeho bytu mě dělí už jen pár schodů a ty staré dveře.

Celá nesvá jsem na ně zaklepala. Z druhé strany byly slyšet kroky, nejdřív tiché, ale pomalu nabíraly na intenzitě. A pak se dveře otevřely. Za ním byla tma. I přes to měl na sobě župan s kapucí..,,Čekal jsem tě." Úsměv má pořád stejně otravný, zašklebila jsem se.,,No, co na to říct.." Řekla jsem rozpačitě.Jeho pohled zvážněl a už asi ani neusmíval.,,Vypadáš hrozně, pojď dovnitř." Měla jsem na výběr? Ne, myslím, že ne.

,,Odlož si a pojď se mnou. Už si konečně necháš vše vysvětlit?"

,,Nejdřív chci, abys mi pomohl. Můžeš, ne?" Ať jsem se snažila sebevíc, pořád jsem zněla vyčerpaně.,,Jistě." Rty se mu stáhly do jedné úzké linky.Poklepal si na klín a já neřešila, jak je to divné, prostě jsem si sedla.,,Musíš se zase napít." Řekl mi a nabídl mi jeho zápěstí.Horlivě jsem zakývala hlavou.Cokoliv, jen abych se necítila jako vysušená švestka.

Proudloužily se mi zuby. Přišlo to samo a zcela automaticky, stejně jako když jsem prkousla jeho kůži a dostala se k horké krvi pod ní. Slast.

,,Už si připadám docela normálně. Teda až na to, že jsem ti právě ze zápěstí cucala krev."

Opřela jsem se o pelest postele.,,Stačilo říct, že ti to nevyhovuje. Je plno dalších míst, ze kterých se dá sát."

Zavrtěla jsem hlavou. Rozhlížela jsem se okolo a pomalu si navykala na šero v pokoji. Povlečení měl saténové, všimla jsem si. Na omak bylo příjemné a na pohled to vypadalo dobře. Kdybych já měla čas a peníze, určitě bych si byt zařídila nějak podobně. Ale já nemám ani jedno.

Oči už se mi zase zavíraly, ale zvědavost byla silnější a pokud šlo o paniku... Ano, v duchu jsem panikařila neskutečně, jen jsem se snažila nevybuchnout, než se něco dozvím. Bylo to jako když střádáte informace jednu za druhou, ale místo řešení máte v hlavě ještě větší zmatek. ,,Povíš mi tedy, co se se mnou stalo?" Zatřepala jsem s ním. Naštvaně se přetočil, oči potemnělé a obočí stažené. Ale mě nevyděsil. ,,Tak?" Čekala jsem. Neměl se ke slovu. Rty tlačil do jedné úzké linky a moje naléhání mu zřejmě nebylo příjemné. Přesto jsem žádala vysvětlení. Mohl mi ale vůbec vysvětlit změny, které moje tělo za celou tu dobu zaznamenalo? Ať už se jednalo o změnu barvy vlasů, nebo očí, bylo to nad moje chápání a nad vše, čemu jsem do teď věřila. Konečně se nadechoval a zdálo se, že něco řekne. Nevyšla z něj ale ani jediná hláska, natož pak snad slovo.

Zasloužím si alespoň pravdu, nebo ne? Nevěnovala jsem příliš pozornosti svým myšlenkám. Byly rozporuplné a stejně tak zmatené, jak jsem musela nepochybně vypadat já sama. Pohodlně si natáhl nohy a podložil hlavu. On měl pohodlí, zatímco mě překážely moje vlastní vlasy. Měla jsem je v puse, zamotané pod sebou a vlastně všude, kde být neměly. "Vlastně na tom není nic složitého." Promluvil konečně. ,,Není na tom nic složitého," zopakovala jsem překvapeně po něm.Je? Není?

Kdo to má, kruci, vědět?

,,Promněnil jsem tě v upíra, abych se měl z koho krmit."

Zvedla jsem jedno obočí a plácla ho přes ruku. Jak romantické. Začal se smát a já s ním, jen trochu hystericky.

,,Vzal jsi mi život kvůli krmení?" Společně jsme se smát i přestali.,,Co to.. jak to.." Uhýbala jsem pohledem.,,Ty se musíš krmit ode mě," kývl.,,A čtu ti myšlenky," odpověděl na další nepronesenou otázku.